Nás se prostě NEZBAVÍTE anebo fosilie zůstávají

Sychravé ráno, mlha, mraky. Natěšeně vyrážíme směr Kladno, města pro moderní život. Tento víkend může ukončit už celé naše letošní klání - anebo taky ne. Vedeme v celkové sérii 2:0 (po vítězstvích 6:2 a 8:1), nicméně se hraje na 4 vítězná utkání a známe se - může se stát opravdu cokoliv. Nenecháváme tedy nic náhodě (proto se já Cedník tohoto zápasu neúčastním). Na prkno nastupuje osvědčená vyndavačka Džekí, na catchera Týnka. Výkon osy asi není třeba komentovat, jako vždy famozně. Je vidět, že Džek se letos tréninku nadhozu hodně věnoval. Jednotlivě netřeba vypisovat všechny zákroky a herní situace (stejně jsem tam nebyla a nikdo mi nic neřekne), historie se neptá. Výsledek hovoří jasně a pozitivně. Máme další výhru 11:3 a píšeme si 3. vítězství v řadě. 

 

V neděli se nic moc nemění, opět mlha, opět zima, opět nadšeně vstáváme v 7 ráno. Cestou po dálnici děláme krásně Skalíkovi, popíjáme kávu a plánujeme odjezd v 12,30 přesně! Skalíku, chtěla jsem ti do tohoto článečku dát fotku toho "balonu", ale fakt nevím, jak se to oficiálně jmenuje, ani kamarádka Wikipedie nepomohla. Takže sorry, někdy tam zajedem na výlet a můžu tě i vyfotit.

 

U hřiště se potkáváme se Dejvickou posádkou, samojednotkou Týnkou a posléze i posádkou z Prahy 4. A jdeme na to. Šup, šup, šup a prohráváme v 1. inningu 3:0. No co, důležitý je mít ten koneček a ne přepálit začátek. Měníme nadhoz (přeci jenom po 3 zápasech za sebou nám asi Džekí okoukaly) a na prkno přichází Elíza. Taktika "Tak ji přeci tref ten fást" Kladnu nevychází, takže vysypávkami rychle končíme obrannou část a jdem na to. Sázíme jeden odpal za druhým, otáčíme lineup i skóre na 3:9. V následujícím inningu Eliška přidává druhý homerun a dílo je dokonáno. Zápas končí rozdílem 10:3, my si připisujeme 4. vítězství v řadě a cíl je splněn. Sezóna pro nás končí, což je nám líto, protože jsme se fakt rozjely.

 

Český softballe těš se, i příští rok se s tebou budeme prát!

 

-pelda-